Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

neděle 21. dubna 2013

Nočák mezi hůlkama

Klasický nočák - napsal by klasik o letošním šampionátu v nočním OB u Dolního Bousova. A tentokrát to byla ještě navíc klasická klasika (hlavně časově). Loni jsem se nečekaně namlsal bramborama na Cukráku, takže letos jsem si věřil zase, zvlášť když se běželo v podobném terénu. Nechal jsem tedy své novopočené oddílové kolegy pořádat a sám jsem se v noci honil za snem. Kdybych věděl, jak bídný výkon předvedu, kopal bych radši celý den hajzly Bertinou lopatičkou.

První dvě kontroly jsem se ve tmě trochu rovnal. Přece jenom od posledního nočáku (Tiomila) utekl už skoro rok a úterní nočáky na standardce v Krčáku nejsou moc o technice. Po chvíli vzala za své moje taktika (a obecně nočáková) držet se cest, protože tady místo cest byla akorát prasečí rochniště. Vcelku to šlo pěkně, trať se mi líbila, ale pak přišly nejdřív pokácené hůlky (tenké kmeny listnatých stromů) a potom pokácené hůlky mezi vzrostlými hůlkami. Bohužel mezi hůlkami byly i klasické hustníky, které nebyly v mapě. Porušil jsem další nočákové pravilo, že v noci je všechno dál a kousek před kontrolou to otočil. Vzápětí mě doběhlo asi dvacet světel a všichni jsme hledali údolíčko mezi hůlkami. Fakt sranda. Po pěti minutách jsme ho našli, za chvíli jsem byl na průběhu, ale padesát minut po prvním okruhu mě psychicky srazilo do bláta.

slalom mezi hůlkama

Navíc většina lidí už byla v cíli, takže les potemněl, mně začala být zima, a když jsem byl v nejvzdálenějším koutě mapy a dral se nekonečným hustníkem, vzpomněl jsem si na zkazky stavěčů kontrol o stádech rozzuřených prasat (doporučuji před nočákem zhlédnout tento film: PROIE). Řekl jsem si, že všechno zlé je k něčemu dobré a já aspoň otestuji výdrž světla, co kdybych s ním zase musel absolvovat dlouhou noc na Tiomile. Nakonec mě ještě doběhl Žokej, kterého jsem neúmyslně stáhl do třech chyb. Po skoro sto minutách jsem se dostal do cíle, taktak abych zatleskal Chrobákovi a pragovákům. U stánku už Hóna odpadl, ale Hendy furt točil.

Jičíňáci díky, parádní nočák! Ale do těch hůlek jste to dávat nemuseli.


odkaz na mapy s postupama do archivu

Žádné komentáře: